Pracuji v potravinářské firmě (teď jen občas), ve firmě, která vyrábí základní potraviny. Vždycky jsem uklidňoval své spolupracovníky před krachem :"Právě v té největší krizi bude naše firma prosperovat, protože i nejchudší si musí koupit chleba a těstoviny". A firma zkrachovala. Dovedl ji k tomu nový majitel asi 35, vyházel většinu starých zajetých zaměstnanců, nabral lidi z ulice, přeinvestoval.

Zpočátku měl velké cíle, chtěl se stát lídrem v tomto sortimentu ve střední Evropě, na poradách zaváděl angličtinu... (i pro skladníky). Prohlašoval o sobě, že je dobrý obchodník, je vzdělaný, inteligentní, ale ve vedení obyčejného potravinářského podniku dělá takové chyby, že i ti skladníci (co zbyli) si klepou na čelo.

Váš článek má hlavu i patu a s Vámi napsaným souhlasím.

Jediná drobnost je asi ve větě, cituji: "... jako automobilům testosteronem nabitých mladíkům.", konec citátu.

To slovo "automobilům" byste asi měl buď změnit nebo vypustit.

Jinak dobré a karma

Dobrý den, pane Chmelaři,

máte pravdu, děkuji.